Čtení je nejsnažší cesta do krajiny snů,tak nemyasli a sni !!!
díl 5
19.11.2008 20:11
Krásně si spím, ale najednou se mnou začne někdo klepat. Slyším babiččin hlas "vstávej Gabrielo, rychle vstaň!". Otevřu oči "co jé? Proč mně budíš diť je neděle!". Babička se usmívá "přijely za tebou ty lidi z toho Barandova". Vykulím oči a vymrštím se z postele "proč si mi to neřekla hned?" říkám ,a rychle se oblíkám. Vzla jsem si bílou sukni a světle růžový tričko. Rychle seběhnu dolu a vběhnu do obýváku "dobrý den" řeknu udýchaně. Byly tam ty samý lidi co v tělocvičně. Ta paní co mně vybrala se na mně usmála "ahoj Gabrielo, pojď k nám, dohodneme se na smlouvě a pak tě odvezeme na natáčení" Koukala jsem na ní dost vyjeveně "u-už dneska?". Ta paní se usmála "ano už dneska, ničeho se neboj, když se ti něco nepovede, nikdo ti hlavu neutrhne". Přemýšlela jsem a najednou za mně vypadlo "A kolik za to dostanu?". K mému ůdivu se všichni rozesmály, jeden muž řekl:"klasický teenager, už si uvědomuje váhu peněz". Když to dořekl opět se všichni rozesmály a ta paní řekla "tak dobře Gabrielo ,řeknem ti to, dostaneš 500 000Kč". Na to jsem otevřela pusu a vikřikla "wow". Ta paní řekla že se ještě musím rozhodnout kde budu spát ,jestli mně budou vozit domů nebo budu spát přímo tam v luxusně vybaveným karavanu. V bravíčku jsem četla že HSMcast spali taky v karavanech a tak jsem bez rozmysli vihrkla "karavan". Podali nám smolouvu ,byla v pořádku a tak jsme jí podepsali. Ta paní se zvedla a řekla "tak jdeme Gabrielo, sbal si nějaké věci, čekáme tě dole". Krom oblečení jsem si vzala taky mobil a notebook. Když jsem se rozloučila s babi a dědou, šla jsem dolů. Bylo to tam samej mercedes. Pak mně někam vezli, bylo to daleko, cesta trvala přes dvě hodiny. Pak jsme přijeli na natáčení, bylo tam hrozně karavanů, lidí, kamer, jeřábů, techniky a světel. Ta
paní mně odvedla do jednoho karavanu, byl krásný hezčí než můj pokoj. Dala mi na sebe vizitku že kdyby se něco stalo nebo bych něco potřebovala mám zavolat. Pak odešla. Vybalila jsem si věci, ale najednou někdo zaklepal. Otevřela jsem a tam stála nějaká holka typu barbie tak asi 8-9let. Dívala se ne mně zkoumavým pohledem a řekla "si Gabriela ?"řekla to dost povýšeně.Koukala jsem na ní a řekla "jo a ty?" zkoumala mně pohledem, bylo to dost nepříjemný nakonec řekla "já jsem Marie-Anna ,bohužel hraju tvojí sestru" otočila se a odešla. Z dálky jsem slyšela jak volá "tatí?To mám hrát jako s touhle jó? No to snad nemyslíš vážně" Přišll ke mně nějakej chlap zhruba tak 30ti letej a když viděl jak se po rozhovoru s barbie tvářím řekl "dcera režisera"a odešel. Zavřela jsem dveře "no super, jestli je tady takhle nafrněnej každém tak to se mám na co těšit!!!". Najednou jsem si všimla že je na stole štos papírů a lísteček "to se nauč zítra se natáčí" bylo tod tím dvacet listů A4. Když jsem to viděla řekla jsem pomalu a zřetelně "to si ze mě dělaj prdel!". Vzala jsem papíry a švihla sebou na postel. Z mé=ho karavanu se pravidelně ozývaly hlášky typu s timhle ať jdou do ……. Tohle slovo se často obměňovalo.Teprve ve dvě hodiny ráno jsem zhasla s jistotou že ten text umím. Zdáli se mi hrozný sny o tom že mně tu budou všichni nenávidět atd.
paní mně odvedla do jednoho karavanu, byl krásný hezčí než můj pokoj. Dala mi na sebe vizitku že kdyby se něco stalo nebo bych něco potřebovala mám zavolat. Pak odešla. Vybalila jsem si věci, ale najednou někdo zaklepal. Otevřela jsem a tam stála nějaká holka typu barbie tak asi 8-9let. Dívala se ne mně zkoumavým pohledem a řekla "si Gabriela ?"řekla to dost povýšeně.Koukala jsem na ní a řekla "jo a ty?" zkoumala mně pohledem, bylo to dost nepříjemný nakonec řekla "já jsem Marie-Anna ,bohužel hraju tvojí sestru" otočila se a odešla. Z dálky jsem slyšela jak volá "tatí?To mám hrát jako s touhle jó? No to snad nemyslíš vážně" Přišll ke mně nějakej chlap zhruba tak 30ti letej a když viděl jak se po rozhovoru s barbie tvářím řekl "dcera režisera"a odešel. Zavřela jsem dveře "no super, jestli je tady takhle nafrněnej každém tak to se mám na co těšit!!!". Najednou jsem si všimla že je na stole štos papírů a lísteček "to se nauč zítra se natáčí" bylo tod tím dvacet listů A4. Když jsem to viděla řekla jsem pomalu a zřetelně "to si ze mě dělaj prdel!". Vzala jsem papíry a švihla sebou na postel. Z mé=ho karavanu se pravidelně ozývaly hlášky typu s timhle ať jdou do ……. Tohle slovo se často obměňovalo.Teprve ve dvě hodiny ráno jsem zhasla s jistotou že ten text umím. Zdáli se mi hrozný sny o tom že mně tu budou všichni nenávidět atd.